Zatímco v České republice se na zdravotní a sociální péči často díváme odděleně, v Severním Irsku jsou poskytovány pod jednou střechou. O jednotlivce pečujeme na základě komplexního přístupu, říká Helen Kerr zkušená zdravotní sestra s více než dvacetiletou praxí. Nedávno přednášela českým odborníkům v rámci XIII. Celostátní konference paliativní medicíny v Ostravě. Nadace rodiny Vlčkových byla partnerem jejího vystoupení a využili jsem příležitosti si s Helen Kerr popovídat. V rozhovoru popisuje přínos národních strategií paliativní péče pro dospělé i děti. Mluví také o významu vzdělávání, kterému se aktivně věnuje. Tvrdí, že v oblasti vzdělávání a výzkumu nejlépe funguje sdílení konkrétních zkušeností. 

V čem vidíte přínos národní strategie dětské paliativní péče? 

Existence národní strategie je základním východiskem. V Severním Irsku existuje národní strategie paliativní péče pro dospělé i děti. Funguje jako rámec a průvodce pro zdravotnické a sociální pracovníky a zahrnuje klíčové zásady podpory dětí, mladých dospělých a dospělých, kteří potřebují paliativní péči. 

Když zmiňujete zdravotníky a další pracovníky, které profese máte na mysli? 

Mám na mysli všechny zdravotnické a sociální pracovníky, kteří poskytují podporu v paliativní péči a péči v závěru života. Patří sem zdravotní sestry, lékaři, dietologové, sociální pracovníci, ergoterapeuti, psychiatři, psychologové, duchovní pracovníci a mnoho dalších profesí. Děti, mladí dospělí a dospělí s život limitujícími stavy využívají širokou škálu služeb, které mohou být poskytovány v nemocnici i v komunitním prostředí. 

Zmínila jste zdravotní a sociální služby. V České republice máme pro každou z nich samostatné ministerstvo. Je podle vašich zkušeností lepší mít je propojené? 

V Severním Irsku je zdravotnictví a sociální péče spojená jen pod jednu hlavičku, není rozdělená. Existuje pět takzvaných trustů zdravotní a sociální péče, které poskytují zdravotní a sociální péči jednotlivcům během jejich života, a kromě toho existuje záchranná služba, která poskytuje služby na celém území Severního Irska. 

Jaké výhody vidíte v propojení zdravotní a sociální péče? 

Nerozděluje potřeby člověka do dvou oddělených kategorií zdravotní a sociální péče. Tento přístup nahlíží na člověka komplexně. Uznává, že každý člověk má řadu potřeb, které mohou mít dopad na další aspekty života, jako jsou fyzické a sociální potřeby lidí a jejich psychické, duchovní a sexuální zdraví. 

Vedete studijní program Specializovaná praxe v onkologii. Co se vám při výuce osvědčilo? 

V rámci studijních programů, které vedu, jsem vytvořila portfolio podcastů. Některé příklady zahrnují rozhovory s mladými dospělými s onemocněním omezujícím život, s jedinci s diagnózou rakoviny a jejich rodinami a také s odborníky v oblasti zdravotní a sociální péče. Studenty programu Specializovaná praxe v onkologii jsou registrované zdravotní sestry, takže je důležité, aby byl obsah přizpůsoben jejich vzdělávacím potřebám. Zpětná vazba na podcasty a další metodiky, které používáme, jako je virtuální realita, je vynikající. Nejlepšími učiteli jsou lidé, kteří procházejí skutečnými zkušenostmi a vyprávějí své příběhy. Učí nás, jak o ně lépe pečovat.  

Kromě podcastů se pacienti a jejich ošetřovatelé dělí o své zkušenosti také v prostředí učebny, kde mohou mluvit přímo se studenty. To je velmi silné, protože se to lidí dotýká a zanechává to v nich trvalou vzpomínku. Když se studentů ptám, co pro ně bylo nejcennějším vzdělávacím zážitkem, obvykle odpovídají, že to byli pacienti a jejich ošetřovatelé, kteří se podělili o své zkušenosti se životem s život limitujícími stavy. To je jeden z nejsilnějších vzdělávacích nástrojů, které máme. 

Jaký je váš přístup k tomu, abyste měli silnou základnu pro paliativní péči a zvyšovali povědomí o tomto tématu? 

V celém Irsku je jedním z nástrojů, které používáme ke zvýšení povědomí veřejnosti o paliativní péči, „Týden paliativní péče“, obvykle v září. Týden paliativní péče má vždy nějaké téma a letos to bylo téma „Žít co nejlépe“.  Díky týdnu paliativní péče si stále více lidí uvědomuje, co paliativní péče znamená, že se neomezuje pouze na péči v závěru života a že se může týkat celé řady onemocnění. Existuje také Celoirský institut hospicové a paliativní péče, který sdružuje příslušné irské organizace se zájmem o pokrok a rozvoj paliativní péče. Jedná se o fórum lidí, kteří jsou zapálení pro paliativní péči. Podporuje partnerství mezi akademickou obcí a praxí s cílem dále rozvíjet paliativní péči. Máme také fóra pro paliativní péči. Jsem členem Severoirského fóra pro paliativní péči, které rovněž sdružuje osoby z praxe a akademické sféry, které mají zájem o pokrok v paliativní péči.  Máme také studijní programy a moduly v oblasti paliativní péče na univerzitách. 

Jaký je podle vás nejlepší způsob, jak motivovat mladé lidi, aby spojili svou kariéru s paliativní péčí?  

Podle mých zkušeností z Irska je o práci v paliativní péči velký zájem ze strany zdravotníků i sociálních pracovníků. Paliativní péče se týká všech život limitujících stavů, proto je důležité, aby byl tento přístup zakotven ve všech studijních programech, které se zabývají život limitujícími stavy. Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči jim umožní zlepšit způsob, jakým poskytují péči pacientům. Toto vzdělávání se musí zaměřit na poskytování holistické a na člověka orientované péče osobám s život limitujícími stavy. 

Mohla byste také dodat, co osobně vás motivovalo před více než dvaceti lety?  

Můj zájem o paliativní péči pramenil z práce v onkologické péči, kam jsem nastoupila v roce 1996. Důležitým aspektem onkologického ošetřovatelství, se kterým jsem se opravdu spojila a pro který jsem cítila vášeň, byla paliativní péče a také péče na konci života. Podporovat osoby, které potřebují paliativní péči, pro mě bylo ctí.  Vědomí, že moje komplexní péče a podpora pacientů a jejich rodin má význam, mi vždy přinášelo pocit velkého uspokojení. 

HELEN KERR je registrovanou odbornou sestrou u Nursing and Midwifery Council. Má předchozí klinické zkušenosti v oblasti onkologie a paliativní péče. Její výzkum v oblasti zdravotnických služeb zahrnuje intervence vedoucí ke zlepšení služeb pro mladé dospělé s život limitujícími stavy. V roce 2017 získala ocenění International Journal of Palliative Nursing Researcher of the Year a v roce 2016 se umístila na druhém místě v soutěži Royal College of Nursing, Northern Ireland Nurse Researcher of the Year. Výzkum, kterým se Helen zabývá, se zaměřuje na zavádění a hodnocení inovativních pedagogických digitálních přístupů, jako je metodika virtuální reality a mobilního distančního učení do učebních osnov ošetřovatelství.  

S Helen Kerr jsme si povídali také o dalších tématech spojených s dětskou paliativní péčí, například o důležité roli klíčového pracovníka. Více si můžete přečíst v druhé části rozhovoru s titulkem Mladí pacienti se na přelomu dospělosti cítí, jako by padali z útesu, říká Helen Kerr.

Rozhovor vedli: Mirek Čepický a Barbora Vágnerová