Tolik dětí na usedlosti nepamatujeme, děkujeme za první Cibuláček

Ve čtvrtek 1. září Cibulka opět ožila. Zatím asi nejvíc za dobu, kdy na usedlosti působíme. Na první Cibuláček dorazily stovky dětí se svými rodiči, babičkami, dědečky a dalšími příbuznými. Celkem přišlo a při mnoha různých aktivitách se bavilo asi 1 300 lidí, za což jsme moc rádi. Celá akce přitom vznikla spontánně z nápadu dvou žen z okolí usedlosti. 

Helena Flajzarová, majitelka Studia 123, a Aneta Bílková ze spolku Naše nová škola za námi před pár měsíci přišly každá zvlášť s nápadem na uspořádání akce pro děti. Tak jsme je propojili a řekli, že jim k tomu Cibulku rádi půjčíme a akci podpoříme. Vše ostatní bylo na nich. Čekali jsme, že z toho vznikne menší akce, a nakonec jsme sami překvapeni, že přišlo tolik lidí. Byl bohatý program, což se taky ukázalo jako skvělé, protože se všichni rovnoměrně rozložili a každý si užil, na co měl náladu. Někde sice byly fronty, ale mnohem menší než třeba během Cibulka Open.  

Co se ale u tohoto formátu ukázalo jako klíčové, byli dobrovolníci. Pomáhaly jich desítky a vydatně. Těm moc děkujeme, protože bez nich by Cibuláček nebylo možné uspořádat. Skvělí byli i všichni účastníci. Uvědomujeme si, že současný areál Cibulky není pro podobné akce ideální, přestože se vždy snažíme připravit ho v rámci možností, jak nejlépe to jde. 

Velké díky všem, kteří se na akci podíleli, najdete je na fotkách. Děkujeme, že jste do toho s Helenou, Anetou a s námi šli. Jste skvělí. Máme radost z toho, že na Cibulce bylo tolik dětí a že si to užily. Protože pro děti a rodiče Cibulku stavíme. Právě tam budou do budoucího hospice jezdit rodiny s vážně nemocnými dětmi nabírat sílu na to, aby zvládly náročnou péči. Ale stejně tak tam budou chodit i děti z okolí. Naším cílem je, aby se tam obě skupiny potkávaly a každá tam prožila hezký čas, ideálně třeba i částečně společně. 

Související články